Panická porucha 2

Strašpytel,taky jsem dělala lidem scény, i svojí mamince, kterou strašně miluju. Můj brácha byl 5 let v Austrálii, takže nevěděl, co se u nás děje. Přiletěl v červnu a po nějaké době mi řekl, že ničím život celé rodině. Hodně jsem přemýšlela a zapracovala jsem na sobě, prášky jsem nechtěla ani za nic, strašně dlouho jsem je odmítala, ale nakonec jsem si řekla, že horší už to být nemůže, teď je beru a asi pomáhají.Jak dlouho to máš? Já to mám 2 roky. Když se kluci narodili, byla jsem sice úzkostnější, ale normálně, jako ostatní mámy se bojí o miminka. U mě to začalo, když bylo klukům 2 a půl roku. Byla jsem v té době s jedním třikrát v nemocnici. Řekla bych, že ten strach o něho vyvolal mojí nemoc. Taky jsem si ze začátku říkala, že to časem přejde, ale zhoršovalo se to. Do toho jsem k tomu dostala panickou poruchu(už jí nemám) a díky tomu jsem si uvědomila, že jsem nemocná a zašla k psychiatričce. Taky jsem nevěděla, ke které jít, našla jsem si jí v telefonním seznamu a kupodivu jsem se strefila, je moc fajn. Ale na psycholožku mám smůlu, už k ní nechodím, ale asi si najdu jinou, protože ta psychoterapie by se měla dělat s tím. Psychiatrička mi řekla, že bych ty léky měla brát rok, aby terapie měla dlouhodobý či trvalý účinek.Přeju Ti, ať je Ti aspoň jako mně. Není to úplně OK, ale lepší se to.

Ano,Romano,poznávám se,jsi můj odraz v zrcadle.Mé dítě bylo na balkoně dvakrát v životě a udělala jsem hysterickou scénu.Svému otci jsem řekla hodně ošklivé věci,když kluka zvedl,aby líp viděl a já se pak uplně složila.Snad jednou poznám,co to je být normální člověk,který je schopen usnout bez toho,aby s ním škubaly děsivé představy a pracovat,aniž bych trnula hrůzou,že mi ze školky zavolají,že kluk někam spadl,apod.a ty depky mi taky dávaj-asi to k tomu patří řekla bych.Jak ty hormony v mozku nepracují jak mají,tak je to asi jako domino a padne tam všechno.

No vidíte, cholký, já měřím 164 cm, přítel 174. A já si vůbec nestěžuju, že jsem prťavoučká. Takový mindrák jsem v životě neměla. Ale ta postava... miss je modelka, já mám "bočky" :-) No nic, cvičím kalanetiku a snažím se. Jde to ale blbě.Za chviličku půjdu spát, abych zítra byla čilá do práce. Pan šéf má dovču, takže tam jsem sama... ale už to docela jde, tak to snad zvládnu...Miss, posílala jsem ti mail, tak tam jukni :-)Pá

Kamčo no právě, to sem si taky myslela, že nepochopím témata. Jinak ted mi přijde, že už je to běžnější menší kluk vyšší holka, už se na to tak nehledí jako třeba před 20-ti lety, a jo, vztah fakt není o výšce.Miss, já chodím spíš sporotvně, takže podpatky nenosím, to bych už taky byla vedle něj jak žirafa, ale taky jsem je přestala, nebo spíš už si nikdy nekupovala vyšší boty kvůli němu. Ale jak říkám, nemusím ted nikde reprezentovat, a v sukních se stejně necítím, a jako studentovi to nebyl problém nechodit v podpatcích :-)))

Čauky Ájo..taky mám o kousek menšího přítele :o) asi jen o centimetr nebo o dva a přišlo mi to občas divný, ale mám ho ráda. Když jsem pak viděla spolužáka, že jeho holka je víc jak o hlavu větší, tak jsem si říkala, že my jsme ještě v pohodě :o) Jsme spolu skoro dva roky a na výšce nám zas tak nezáleží :o) O té češtině říká dost lidí, že když tam přijdou, je to jiný, než o tom takhle přemýšlet. Stejnak mám divnej pocit, protože na psaní slohů jsem nikdy nebyla. Budu se ale snažit to napsat co nejlíp a jak to jen půjde. Jen se bojím, že nějak nepochopím témata a nebudu vědět, co tam psát. Sice jsou asi 4 nebo kolik, ale k málokterýmu tématu nemusíš nic vědět a vypotíš to tam...

este som chcela ku Gelsemiu dneska som si vzala neviem 3 alebo 4 gulicky lebo zavolala mi kamoska a už neviem kolko:) asi tak za cca 10 min. som mala pocit že sa mi strasne prekrvuje tvar najmä usi akokeby mi zacali horiet som sa normalne vylakala, neviem ci to ma suvis ale je to dost zvlastne nie Evi?

Ája no takže 23 mas mame to pekne podelene, Lenik 21, ja 22, ty 23:))To más pravdu vacsina mužov salie za vysokými a najmä mensi muži, ale mne sa pacia aj nižši moj priatel ked si vezmem opatky je pol hlavy nižší ako ja ale mne to nevadi a jemu sa to paci, ked sa vyzujem je zas vyssi:) ma 176cm ale ved vies opätky su vac sinou 6cm a viac.

Miss,- je mi 23, a neboj vůbec bych si nic takového o balení nemyslela:-))) A ještě perlička, můj přítel má jen něco přes 170 cm, ale některým chlapům se prostě vyšší holky líbí, bez ohledu na to jak jsou na tom oni, a on je takovej roztomilej, teda zatím :-)))Kamčo já si taky myslela, že tu písemku nikdy nenapíšu, ale jak tam sedneš uvidíš, že jo. Já se bála, že se nechytnu žádnýho tématu, že nestihnu tolik stránek, gramatiky, všeho, a nakonec jsem měla dvojku kvůli čárkám a po těch nejlepších na češtinu ze třídy třetí nejlepší práci.Je pravda že mi ale vyšlo téma.Evíku R. už je ti po dvou dnech líp????????

Strašpytel, to znám,ale moje úzkosti se týkají v podstatě jen dětí, ale dovedu si představit, že to u Tebe vyvolalo i tuhle žárlivost, ono to pořád roste a je to horší, znám to dobře.Napíšu Ti, co jsem dělala já.Brácha dal klukům na hraní malou počítačku, vyndal z ní ty malé baterky, já jsem přesto ty baterky 4 hodiny hledala, uklidnila jsem se, až, když jsem prohrabala koš a fakt tam byly. To mi nestačilo, musela jsem je vlastnoručně odnést do popelnice, bála jsem se, co kdyby kluci prohrabali koš a snědli je. Pořád jsem se v tom babrala, jak píšeš, jakmile jsem s nima chvíli nebyla, šílela jsem, pořád jsem volala. Když byli s někým venku a třeba mamka mi nezvedala mobil, okamžitě jsem se tam rozjela, protože jsem měla všelijaké představy-našli a zbaštili někde prášky, spadli z okna a tak dál a tak dál, představivist je v té chvíli neuvěřitelná.Někdy jsem měla lepší období, pak jsem si říkala, že tohle už nikdy nebudu dělat, ale zase bylo něco jiného a vše se opakovalo.Mně nejvíc pomohl tenhle chat, to, že o tom tady můžu volně mluvit a psychiatrička. Je mi o 70%líp. Úzkost o děti je normální, ale u mě už to byla nemoc.Praktická Ti léky může předepsat. Já jsem u ní nebyla, styděla jsem se jí to říct, rovnou jsem se objednala k psychiatričce, fakt mi to pomohlo, asi bych se z toho jinak zhroutila.Já beru Remood, 20mg-1 tabletu ráno.Přeju Ti, ať je Ti líp. cítím s Tebou, prožívala jsem skoro to samé.

Strašpytlinko, je to tak, obvoďák ti může předepsat úplně všechno, co může předepsat psychiatr.

Romano,asi to bude znít blbě,ale jsem ráda,že to není jen můj případ.Leta jsem si myslela,že jsem nervní husa,ale ted vidím,že je to nemoc a tak je mi o něco líp,už z tohoto prozření.Kolik scén jsem udělala,když prarodičové převezli mé dítě jen kilometr bez sedačky po lesní cestě.Mysleli,že vše přeháním a mám to snad z televize nebo co.navíc se u mě začali projevovet i záchvaty žárlivosti-tedy ne žárlivosti,spíše paranoidní stavy.dříve přítel řekl,že jde za kámoškou a bylo mi to jedno.Ted mi řekne,že jde za kámošem a já hledám za vybitou baterkou v mobilu hnedka nevěru.Vůbec mě nepoznává.Dal se do kupy s pohodovou holkou a ted má doma cvoka,kterýho ráno najde s rukama okousanýma do krve brečíc v koutě.ale jak říkám,když jsem byla u psycholožky,že si ničím vztah i vztah matka-dítě,tak si mě poslechla a poslala domů s tím,že si to nemám tak brát.A když je člověk uplně na dně a dovleče se na psychiatrii,což jsem udělala jednou taky,odbyla mě sestra s tím,že nejdřív za dva měsíce.Ano,neoběsila jsem se,ale co to je za přístup?!Co kdyby tam stál s prosbou člověk,který by to opravdu večer udělal?Já suicidní sklony nemívám od té doby co mám dítě,ale jak to ta sestra může vědět?Může i obvodní lékař něco napsat dříve,než uběhne lhůta objednání k psychiatrovi?Každý další den je pro mě děs.

Miss..přítel o mých problémech ví, že chodím k psychiatričce, psycholožce i to, že beru léky a když jsem mu řekla, že jsem si našla tenhle chat a řekla jsem mu, že jsem ráda a myslím si, že mi to pomůže, tak byl rád, protože chápe, že mě nemůže pochopit tak jako lidičky, co prožívají to stejné...ale trochu mu asi vadí, že mám puštěnej celej víkend net a hlídám, co tu kdo píše a jestli mi něco nepřišlo :o))) On zas ale včera celý odpoledne koukal na nějaký sporty a dneska taky koukal asi tři hodiny na lyžování a dopoledne na skoky, takže to je takovej kompromis :o)))Leník...nás teď začal tříďas zkoušet, teda ne na známky, ale zjišťuje si, co umíme a chce, abychom to uměli co nejlíp. Máme mít totiž předsedu češtináře, dějepisáře...Já mám děsnej strach ze slohovky, protože si nedovedu představit, že bych napsala tolik stránek. Nebojím se gramatiky, ta mi jde, ale bojím se toho, že nenapíšu dost dlouhej sloh, uhnu od tématu nebo něco podobnýho.

Lenik jasne že vacsina ludi to nechape a co je horsie ani nechce pochopit, mna veci ako reiky, moc podvedomia, ci reinkarnacia, alternativna medicina atd zaujimaju od cca 12 rokov, verím v moc podvedomia, vo vsemohucu vesmirnu energiu, ak to nechces rozoberat tu aby si nemala od niektorých naražky ako od tvojho kamarata napis mi na mail, ale myslim si, že tu na panickej poruche su ludia ktorých to velmi zaujima tak isto ako aj mna.

Miss - to už jsem zase já, asi to tu zahltím... máme opravdu stejné druhé polovičky. Taky si užívá "jízdu na ledu", ale naštěstí většinou jen, když je v autě sám. Nerad ohrožuje někoho jiného. Říká, že když už se má zabít, tak sám... také hezké, nemyslíš? :-) No a teď si bude pořizovat dvojkovýho golfa... vůbec nevím, co to je, proč to je a jak to vypadá, ale vím, že o tomhle názvu pořád mluví... a chce si ho předělat... turbo atd. No, takže jsou si více než podobní :-)Jinak, když už jedno za sto let šlápne na plyn a jsem vedle něj, věřím mu. Vím, že se mi nic nestane. Je výborný řidič...

Miss - a abych uvedla příklad, právě si s tím kamarádem povídám na chatu a píše mi toto: "Nepopírám, že můžeš vnímat vyzařující energii, já ji také vnímám, když strčím prsty do zásuvky."

Kamčo - mně čeština díkybohu vždycky šla sama od sebe, jinak bych tu novinářku asi ani dělat nemohla. Jen jsem ujela při maturitě. Nenaučila jsem se dvě témata z 25 a jedno z těch dvou jsem zkrátka chytla... tuším, že něco z těch posledních, poválečná próza a poezie nebo co... já už nevím, jsou to tři roky. Ale slohovku jsem měla jako jediná ze školy za jedna, tak to možná zahrálo roli. Nevím. Každopádně doporučuji nešprtat se všechno na jedničku, ale všechna témata tak napůl... máš jistotu, že to budeš mít při nejhorším za čtyři a hlavně že budeš umět všechna témata a prolezeš. Na známky se tě už nikdy nikdo ptát nebude... tak to neřeš.Miss - Víš, zařekla jsem se, že o tom veřejně nebudu vůbec mluvit, myslím o tom, co jsem při zasvěcení na reiki prožívala. Kdysi mi léčitelka řekla, že mám jisté schopnosti, které mám rozvíjet a já jsem se bála. Teď jsem k tomu našla odvahu, včera jsem začala a jakmile jsem se svěřila jednomu dobrému kamarádovi, hned jsem narazila. Označil reikisty jako sektu a já že jsem z toho zblblá a je to jen únik od kruté reality, ne něco, co může pomáhat samo od sebe. Snažil se ze mě vytloct podstatu toho fungování reiki, ale tu nezná nikdo. Nepochopil to a já si teď za ty své schopnosti připadám divná, špatná, jako postižená... a tak by to nemělo být. Nedá se o tom mluvit s lidmi, kteří to nepoznali nebo nechápou, nechtějí se o to zajímat. Asi to nejsi ty, když jsi reagovala, ale kdybych ti tady odpověděla, věřím, že by to všichni nepochopili a byla bych akorát za blázna.

Milá Strašpytel, mám-měla jsem podobné ´úzkosti jako Ty. Několikrát jsem to tady popisovala, tak se mi to nechce psát znova, ale jestli budeš mít zájem popíšu Ti to, možná se v tom najdeš. Moje úzkosti se týkaly mých dětí.Měla jsem lepší a horší období, ale ta horší byla čím dál tím častější a delší. A kolik času Ty myšlenky a úzkosti zabraly...Na podzim jsem měla krizi, vyhledala jsem psychiatričku a od listopadu beru AD. Byla mi diagnostikována obsedantně úzkostná porucha. Je mi líp a líp.Evi R., tak jsi taky nemocná, mně už je dneska dobře a Tomáškovi ještě líp, moje mamka onemocněla. Nejhorší byly první 2 dny. Brzy se uzdrav!

Ahojte,Kamča myslela som, či tvoj priatel vie, že mas psychicke problemy a beries lieky, moj by bol rad keby som sa zverovala jemu, ale ja som ho nechcela neustále zaťažovať s tým, že mi je na hovínko, tak ked som mu povedala, že som si našla chat kde sa zverujem, dosť ho to rozladilo, že na čo tu je potom on, že ked umriem ani nebude vediet, že mu o tom nehovorim, ale trosku zle to pochopil, ja si to cením, že mi chce pomahat, ale kedže on PP ani inými stavmi rozkolisanej psychiky netrpi, podla mna nikdy nepochopi ake to je sa citit ako my, dneska som mu zbnovu povedaa, že tu chodim a už bol v pohode, myslim, že už pochopil, že potrebujem aj Vás vsetkých...že Vám je lahsie odkedy tu chodite? myslim, že vynimka sa nenajde...Ája, takže ty si tiež vysoka žienka mas 177cm?kolko mas rokov? neboj nechcem ta zbalit:)))Leník, to čo si písala, že tvoj priatel jazdí ako blázon, sedí presne na toho môjho, on je maniak do áút a ked ide v jeho aute niekto este s nami vacsinou výskajú nech sa ukludni:) Má renault 5 take male stare auto, ale dal si donho namontovat turbo no je to horor ked prida na plyn a takisto ked nasneži a namrzne robi osmicky už minule som mu povedala, čo to robí a on že sa hraje, nastastie to bolo na parkovisku, ja osobne sa bojím v aute ked jazdí ako šibnutá strela, lebo vacsina aut ide pomalsie a stale sa bojim že nestihne zabrzdit a niekomu vlietneme na zadok, no nastastie sa este nic take nestalo, teraz jazdí kludne, lebo má letné gumy tak mu cvaká, ved život mame len jeden, po tej autonehode co sa stala mojmu bývalemu sefovi a kolegyniam mam este vacsi strach, treba jazdit opatrne a nefrajerovat.Lenik ja chcem vediet nieco viac o reiky prosíííííím, ako to prebiehalo a co si citila, možne teraz ked mas otvorene kanaly sa ti strati aj depresia a uzkost.

Copak jsi měla za téma u matury z češtiny? Snažím si z nich nic nedělat, ale je to dost těžký. Stačí fakt málo a tyhle dvě profesorky to se mnou "uměj". S češtinou na tom taky nejsem nejlíp, ale to nejsem s ničím. Naštěstí mě má náš třídní taky rád a doufám, že mě u matury nepotopí. Co poslouchám? Já poslouchám všechno, co se dá... poslouchám většinou rádio, takže to, co tam hrajou. Ráda mám taneční a disko hudbu a co posloucháš ty?

Z těch profesorek si nic nedělej. Je to opravdu jen na tobě, kam si dáš přihlášku a jak se s tím popereš. Tohle já jsem naštěstí nezažila, chtěla jsem dělat novinářku a profesorka češtiny mě tak podporovala, že ačkoli jsem měla češtinu u maturity na čtyřku, dala mi za jedna. Když to vyslovila, myslela jsem, že mi vypadnou oči z důlků. A novinářku jsem pak skutečně dělala, takže jsem to té profesorce snad aspoň trošku vrátila :-) Ale ty si toho nevšímej, jdi za tím, co chceš. Když se chce, tak to jde... říká se to a i to tak funguje. Tak jdi do toho.A jakou hudbu posloucháš?