Deprese

Ahoj! Jmenuji se Veronika a chtela bych se poradit,resp. zeptat zda ma nekdo stejne ci podobne problemy. Jiz pres pul roku mam zavrate, poruchy stability, pocit slabych nohou, trpim unavou a celkovou depresi. Byla sem u psychiatra a ten mne predepsal Lexaurin a Prothiaden 25. Potrebovala bych se zvlast poradit jestli tyto vsechny problemy souvisi s nervovou soustavou a jakou lecbu, procedru ci prostredky bych mela pouzit k zlepseni tohoto stavu. Predem dekuji.S pozdravem Veronika

Jsem nemocná endog.depresí již 7 let a jsem zcela a nenapravitelně závislá na lécích.Zkoušela jsem odvykat mnohokrát, ale sama nevím, co s tím???Nepomohla ani psychoterapie...

TO byla ta nejlepsi odpoved, jakou jste mohl napsat. Pripojuji se a souhlasim . sara

Vyjela jsem do zahranici a vratila jsem se s psychozou. Presto me cizina stale laka - hlavne jazyk, cestovani. Ale mam strach,aby se vse neopakovalo znovu. Jaka je pravdepodobnost, ze ano? Kdy vubec budu moci rict, ze jsem vylecena? Nema nekdo z Vas podobne zkusenosti? Dekuji za odpoved.

Milá Renčo, děkuji Ti moc za Tvůj zájem o mne, hodně to potěší. Jsem ráda, že ty jsi svojí krizi překonala a hodně Tě obdivuji, pevně věřím, že i já všechno překonám, protože vím, že si pomůže člověk jenom sám, ale někdy je to opravdu moc těžké. Ahoj I.

Ilonko, kdybych mohla, strašně ráda bych ti pomohla. Takhle ti jen můžu říct - ano, zažila jsem totéž....nebo možná jiné situace, ale stejně hluboce depresiní stavy...a že jsem se z toho dostala. Mě naopak pomohly velmi moje děti. Asi to na mě vycítili, a nevědomě mi začaly pomáhat. Paradoxně i mě přítomnost velmi blízko nich a s nimi stavěla na nohy. Nejdřív mě jen nabíjely energií. A když jsem si trochu dobila baterky, svět se najednou zdál být jiným...zvladatelnějším. Mohla bych říct: dneska, dneska už se tomu směju, ale tak to není. Není se čemu smát. Ale není ani důvod ke obviňování se/be. Nic co se nám děje není náhoda. Učíme se žít všichni. A i když je to strašně těžké, ta hlavní pomoc z tvé situace leží v tvých rukou. Určitě se objeví pár lidiček, kteří ti mohli ulehčí, byť jen sdílením tvých trápení...Držím ti moc palce. PS: Dovedeš si svět bez tvé přítomnosti představit? No tak se o to ani nepokoušej, to je nemožné :-))Nejsi žádná maličkost! :-))

mam podobny problem, chtela bych vedet vic napis prosim sve tel. cislo

Vážení přátelé, potřebuji pomoc - volám HELP. Jsem 37 let stará maminka 15 syna. 2 roky mám neuvěřitelné zdravotní potíže, které po všech různých vyšetřeních shrnuli lékaři do kategorie NERVY. Dobrá - tuto diagnózu jsem přijala, protože jsem věřila, že mi lékaři - psychiatři pomohou, protože v této moderní době, kdy vím, že existuje spousta druhů atidepresiv - bohužel jsem se zmýlila 2 roky se léčím různými antidepresivy a psychoterapií a nic mi nepomáhá - je mi víc a víc hůř - spíš fyzicky než psychicky. Už se připravuji na to jak se zprovodím ze světa, když mi nic nepomáhá. Doktoři se na mne dívají buď jak na totálního cvoka nebo hypochondra, dokonce i můj ošetřující lékař. Protože si se mnou neví rady. Ale mě je pořád hrozně bídně, brní a pálí mě končetiny, už mi to vůbec nemyslí, mám neustálé zažívací potíže, hučí mi v hlavě, a už to prostě nejsem já - to co jsem bývala. Už opravdu nevím jak dál. Prosím o radu nějaké zpřízněné osoby, která něco podobného zažila. Už opravdu nevím jak dál ani představa toho, že tady nechám samotné dítě, které na mě visí a kterému bych zkazila život mně moc nepomáhá. Už opravdu nevím jak dál - v současnosti jsem jsem už 2 a půl měsíce v neschopnosti a jelikož u mě po testech nebyla prokázána deprese mi můj doktor řekl ať si nemyslím, že se s tímhle chodí do invalidního důchodu, že to to posudkoví lékaři neuznávají. Já hlavně do žádného invalidního důchodu nechci, protože jsem vždycky ráda pracovala. Opravdu už nevím jak dál - prosím poraďte!!!!

Vím o čem mluvíš.Pokud by Ti vyhovovalo vzájemné povzbuzení, ozvi se.Zdraví Klára

Ahoj,ráda bych taky připojila svoje zkušenosti,abyste vy ostatní viděli,že třeba na tom nejste zas tak špatně. Je mi 31, deprese mám od puberty - ale tehdy jsem ještě nevěděla,že to deprese jsou. Léčím se od 22 let. Vystřídala jsem 3 psychology,4 psychiatry,několik kartářek,léčitele, nespočet prášků. Potkává mě jedno zklamání za druhým. Prodělala jsem období bulimie (8leté !!!) a období panických atak (2-leté). Záchvaty už mám jen občas, ale mívala jsem je denně a bylo to opravdu šílené,šílené. Snědla jsem spousty prášků, vypila hrozně alkoholu, mám už dost velké zdravotní obtíže a jsem tak hrozně unavená.... Myslím hlavně psychicky. Žiju osaměle, pomalu ztrácím přátele, nevím jak to bude dál. Při životě mě drží jen práce. Připadám si jak robot, (ovšem robot aspoň má tu skvělou výhodu, že se nemůže trápit).Mějte se všichni aspoň trochu dobře - v rámci možností- a fakt v tom nejste sami.

Dobry den, zkuste se treba podivat na www.help24.cz - je tam hodne informaci.

Vážená paní doktorko,máme pětiletou holčičku, která se bojí večer tmy. Rád bych věděl jak ji pomoci. Rád si něco přečtu , proto budu rád i za odkazy. Děkuji

Zaujala mě Přemkova odpoveď Soně o tom, že lidé ve firmách vyhledávají takové pozice, jaké vyhovují jejich psyché. Pracuju v malé firmě, kde dělám, snad téměř vše (tj. veškeré kancelářské práce, sklady, účetnictví, príjem a výdej materiálu ...) a poslední dobou mě to pořádně zmáhá. Navíc k tomu externě studuju VŠ, odlišný obor od mého zaměstnání. Poslední dobou na sobě cítím příznaky, které jsem si teď potvrdila na těhle stránkách - ztráta zájmu o práci (u mě spíš přecházející v čirou nenávist k mé práci), nulové emoce, úporné bolesti v oblasti srdce a solar plexu, náladovost, vztekavost atd. Je možné, že je to způsobeno tím, že, obrazně řečeno hraju simultánku na víc šachovnicích (práce x škola, různé typy pracovních povinností tj. firemní vstupy a výstupy)? Co s tím? Změnit zaměstnání? Nebo něco jiného? Prosím poraďte mi.

Ahoj,ráda bych se zeptala, jak se člověk dostane úmyslně k psychologovi. Musí být nějaké doporučení nebo stačí jen zvednout telefon a k nějakému se objednat?Existuje nějaká anonymní psychologická poradna? Dík za radu

Pro EVU:Doporučuji pročíst:Kastová V.: Krize a tvořivý přístup k ní, Praha 2000, nakl.PortálJe tu určitě otázka pocitu viny a pocitu zodpovědnosti za skon, závislosti na rodičích.Rčení: budu žít pro dceru, může být předáním štafety závislosti.Prosím najděte si některé moje dřívější články na tomto chatu, kde zmiňuji jako důležité vzdát hold rodičům, poděkovat jim za to co nám dali a osamostatnit se. Rodič je vždycky v našem myšlení, skon je proto neúplný. Pokud jsme schopni poprosit rodiče v nás, aby nám pomohli k osamostatnění, máme vyhráno. Přemek

Před 2 týdny mi cela neočekávaně zemřela matka, která byla mojí velkou oporou. Ačkoli mám dítě a manžela, rázem se mi zhroutil svět. Pořád mi to nedochází, že už mi nikdy nezavolá. Všude ji vidím a stále na ní myslím. Beru Deprex, ale zdá se mi , že nepomáhá. Ztratila jsem smysl života. Vím, řeknete, žij pro dceru, ale jde to strašně těžko. Moc mi maminka chybí.

Ahojte vsetci!Len nahodou som nasla tuto stranku a zistujem, ze mozno dokazem poradit. Viem, co je to mat depresiu. Mala som 23 rokov, ked sa ma zmocnili cierne myslienky a pocity take hrozne, ze som v duchu milionkrat prosila Boha o pomoc. Odtrpela som si vsak svoje. Presla som mnozstvom vysetreni, navonok som posobila na vsetkych lekarov ako hypochonder, nikto mi neveril, ako mozem trpiet. BOLO TO STRASNE! Napokon som vo svojom zivote stretla lekara, o ktorom mam doteraz pocit, ze je mojim prevtelenym straznym anjelom. Zachranil mi zivot, pretoze uz som uvazovala, ze trapenie ukoncim sama. Je to psychiater, vzacny clovek, akych je na svete malo a velmi si vazim, ze som ho spoznala, pretoze mi ukazal cestu von, z tmy na svetlo. Trvalo to dlho, nez pochopil. Uz som nevladala - nespala som v skutocnosti asi tristvrte roka, myslela som si takisto, ze zomieram. Napokon mi bola diagnostikovana PANICKA PORUCHA. Zlakla som sa, ale zacala som brat SEROXAT a RIVOTRIL a pomaly som zacala svoj novy, druhy zivot, v ktorom si vsetko ovela viac vazim. A hlavne to, ako mi niekto velmi pomohol. Prosim, nevzdajte to. Aj ja som si spociatku myslela, ze to nema vyznam. Skuste hladat odbornikov, vsetci, ktori trpite podobne.A ked vyzdraviete, rozpravajte o svojich problemoch co najcastejsie. Nech o tom ludia vedia, nech nad psychickymi problemami nemavaju rukou. Lebo su vazne a bolia. Drzim palce!

Od roku 2000 jsem v peci psychiatra s depresi a uzkosti. Pred dvema mesici mi zmenil leky. Ted beru AURORIX. Zdalo se mi ze, ze je mi konecne dobre , ale po mesici jsem na tom zas spatne. Vnitrne se tresu, pocit beznadeje, bezvychodiska, momenty , kdy bych si nejradeji podrezala zily. Uz to mu neverim, ze budu nekdy uplne zdrava. Chce se mi brecet. Jeste ani nemam dite, bojim se , ze nikdy nebudu toho schopna kvuli sve nemoci. Taky mam stavy, ze jakobych sebe nenavidela. Pripada mi, ze se na me neda divat a proto snad nemuzu zit. Je to hrozny. Chodim od podzimu k psycholozce, vykladame si spolu, ma to nejaky vyznam? Taky jsem desne pribrala, pritom jsem si vzdycky potrpela na stihlost. Nikdy jsem se neprejidala. Stale doufam, kdy to skonci!!!!!

Od roku 2000 jsem v peci psychiatra s depresi a uzkosti. Pred dvema mesici mi zmenil leky. Ted beru AURORIX. Zdalo se mi ze, ze je mi konecne dobre , ale po mesici jsem na tom zas spatne. Vnitrne se tresu, pocit beznadeje, bezvychodiska, momenty , kdy bych si nejradeji podrezala zily. Uz to mu neverim, ze budu nekdy uplne zdrava. Chce se mi brecet. Jeste ani nemam dite, bojim se , ze nikdy nebudu toho schopna kvuli sve nemoci. Taky mam stavy, ze jakobych sebe nenavidela. Pripada mi, ze se na me neda divat a proto snad nemuzu zit. Je to hrozny. Chodim od podzimu k psycholozce, vykladame si spolu, ma to nejaky vyznam? Taky jsem desne pribrala, pritom jsem si vzdycky potrpela na stihlost. Nikdy jsem se neprejidala. Stale doufam, kdy to skonci!!!!!

Milá Soňo,psychoterapie může pomoci vždycky, všechny směry mají jedno společné: KULTIVACE VLASTNÍCH EMOCÍ, SEBEUVĚDOMOVÁNÍ.Tvrdíš, že máš pocit, že nejsi spjata s vlatní tělesnou schránkou, to je chronický příznak všech, se kterými jsem se setkal.Nejistota, že ztrácím nad sebou moc.Psychoterapie je dneska už dobře vymezená:je tu vztah a metoda, na západě je běžný následující model:Klient je Rogersovsky přijímán a je veden zpětnou emoční vazbou (Rogers) k tomu, aby sám dobrovolně přijal zodpovědnost sám za sebe, k tomu všemu je tu metoda (kognitivní terapie, analýza aj.).Psychoterapie je součet vztahu a metody.Např. ve Švédsku, Dánsku, NSR či USA je naprosto běžný vlídný, ale přitom rovný (důstojnost respektující) přístup pomocí něhož je nabízena metoda. Prostě vztah je o hloubce a metoda o šířce, jde to i namalovat.Složitě to zní, ale o složitost nejde, jde o to získat víru a chuť se učit něčemu novému.Třeba vlastní postoj k omdlévání, přece jenom: není tu pracovní přetíženost, neuvědomovaný konflikt doma, který ti bere energii?Je zvláštní někdy pozorovat rodinu, jakými různými způsoby členové vyjednávají, obcházejí, skrývají, jsou v tom i naučené vzorce o tom nepochybuju.Lehké omdlévání může být taky signál pro druhé (signál je to vždycky).Doporučuji všem si přečíst něco o systemické terapii (vznikla v Itálii).Také knížka E.Berneho Co řeknete až pozdravíte stojí k zamyšlení, člověk se při jejím čtení chce někdy smát, ale k smíchu tu nic moc vlastně není, lidé kteří konají stále stejné chyby, protože si neuvědomují svůj předprogram se nám můžou zdát k smíchu, ale jen do chvíle, kdy se podívame sami na sebe.A tak manželka alkoholika si vezme po rozvodu dalšího alkoholika, proč? Najde si tisíc argumentů pro toto konání, věcná logika je ale lidské psychice příliš vzdálená.Často musím sám před sebou vzdát hold Freudovi, to byl génius, uvědomil jsem si to při jednom sporu v naší firmě, jak si lidé hledají pozice, které ladí jejich psyché. A tak ten kdo přijímá zboží, je laskavý a milý (orální stádium), ale za to skladník protahuje dodávky, a byl by nejraději kdyby se nikam nic nevozilo (anální charakter), vše je na oko harmonické, ale necelistvé, ty lidi hrají jenom neuvědomované role, dokážu si představit jak se mění laskavý člověk na příjmu v situaci, kdy ten co zboží vydává změní svůj postoj, uvědomí si svoje hry a zanechá jich. Jaká by byla nová psychická rovnováha na skladě? I o tom je psychoterapie, je mj. o firemním řízení, mezilidských vztazích vůbec. PřemekPS: příště se Soňo zmíním o přerámování úzkostných myšlenek, programování času a relaxaci. Víc tu nezmůžu.