Vyléčení drogově závislí by neměli pít ani alkohol
Podle odborníků alkohol komplikuje substituční léčbu závislých na heroinu a zvyšuje riziko předávkování u opiátů a léků. Z klinických zkušeností podle Nešpora také vyplývá, že alkohol je často "spouštěcí drogou", tedy látkou, která následně vede k braní tvrdých drog, jako je pervitin nebo heroin.
Podle bohnických dotazníků první zkušenost s alkoholem učinili drogově závislí průměrně ve 14 letech. Poprvé se opili v průměru v 16 letech. Častou kombinaci braní drog a pití alkoholu přiznalo 20 procent sledovaných, občasnou 36 procent pacientů.
Jeden z pacientů, J.P., se do Bohnic dostal ve věku 54 let rovnou ze záchytné stanice. Tam ho odvezli po pokusu o sebevraždu pod vlivem alkoholu. Od 18 let bral drogy - pervitin, opiáty, hašiš a jiné. Vydělával si na ně homosexuální prostitucí. V době přijetí do léčebny už měl plný invalidní důchod a soudem byl omezen ke způsobilosti k právním úkonům.
"Dříve jsem bral drogy, s tím jsem přestal. Kamarád mi poradil, abych místo toho chlastal, ale ten chlast je horší," řekl pacient. Každý den údajně vypil pět až šest krabic vína a litr vodky. Pil denně. Tímto tempem pil asi jeden rok. Lékaři mu zjistili chronickou hepatitidu typu C a slaboduchost. Z ústavní léčby odešel 23. den proti radě lékaře.
Počet zkoumaných osob sice nebyl vysoký, podle Nešpora a jeho kolegů ale lze z výzkumné zprávy vyvodit obecnější závěry. Podle něj je alkohol doplňkovou drogou také pro jinak závislé, často třeba u patologických hráčů.
V ČR je podle odhadu odborníků nejméně 300.000 problémových pijáků alkoholu. Problémových uživatelů drog (pervitinu a heroinu) je asi 30.000.
Zdroj: ČTK
- Odpovědět
Pošli odkaz