Reklama

Panická porucha 2

Ája (Ne, 13. 2. 2005 - 23:02)

No teda tak dnes musím jen jen některé věci odsouhlasit a hajdy na kutě. Za prvé se přidávám ne ke studeným, ale přímo smrtelně ledovým nohám a rukám. Taky sem věřila v gingo ale prý to na to moc vliv nemá, asi se musí najít ta jiná příčina.Další věc je, že ted když už jsem informovaná a už jsem si něčím taky prošla nemám skoro klasické rychloataky jako přepadovky, důvodů je mnoho: první je prevence a druhý nasazení opatření při náběhu ataky, vyhnutí se různým situacím....atd, atd. hezky to napsala Edita v posledním příspěvku, s tím souhlasím. A taky sem fakt byla od mala už úzkostlivá a pak souhrou stresu náhod a biochemii v těle to vyústilo v tu paniku.Poslední věc, Báro není to až tak normálního u mladého kluka, já mám víc zkušenosti s těmi chlapi, že jsou takový, že si věci nepřipouštějí a někdy to až zas přehání, že to ženskou může ranit, ale pokud to u něj zůstane v mezích normy, tak bude asi radost ho mít za partnera, bude asi starostlivej a taky hodnej. když si promítnu některé dospívající kluky, tak ten tvůj bude asi fakt moooc hodnej.Ája

Edita (Ne, 13. 2. 2005 - 22:02)

Barčo, možná tě uklidním, ale já jsem na tom dost podobně. Já beru AD taky pět let a když jsem je začala brát, tak jsem byla schopná jezdit sama klidně i do Prahy a byla jsem v pohodě, ale asi před dvěma lety jsem se najednou zase začla bát cestovat a dneska, když mám jet na ministerstvo, tak mám z toho týden trauma a hledám výmluvy, abych tam jet nemusela. Já už taky nemívám ty klasický ataky, ale mám, stejně jako ty úzkostné myšlenky a pak taky ty myšlenky, že chci být normální jako všichni ostatní, chci cestovat a ničeho se nebát, jak to ale udělat, to nevím :-(

Tajemná Laila (Ne, 13. 2. 2005 - 22:02)

Pro Karla:Kdo se postí do sytostivyhladoví ku radosti.

Pajka (Ne, 13. 2. 2005 - 22:02)

Karle, má to logiku. A navíc, podívejme na Švejka, my jsme na nervy z každé maličkosti a jeho nerozhodila ani 1.světová válka :-)Jdu trénovat svíčku na klystýr a zalehnutí na pravobok. Já tu mršku vyčistím a bude po atakách!Akorát nevím, jestli to na hlavě ustojím :)

Pajka (Ne, 13. 2. 2005 - 22:02)

Báro, totéž pozoruju u svých dětí. Jeden je úzkostlivý po mně a žádá mne opakovaně o opatrnost, zdají se mu i občas sny, v nichž jsem nemocná, umírám apod., nejstarší syn tohle nikdy neprojevil a dcera je něco mezi těmi dvěma protipóly. Rádi mě mají všichni, tedy myslím, že to není jen má iluze...

Edita (Ne, 13. 2. 2005 - 21:02)

katcho, tak musím potvrdit, že u mě je to s kámoškama to samý. Moje kamarádky (kromě jedné) jsou vyrovnaný a v pohodě, takže když jsem s nima, tak hraju taky vyrovnanou a v pohodě. Nedá se nic dělat, ale mám zkušenost, že kdo PP neprožil, nepochopí.

Karel (Ne, 13. 2. 2005 - 21:02)

Barčo, co popisuješ, to tady asi znají všichni, ono je to spojené PP a úzkosti, PP a deprese, úzkosti a deprese, v různých kombinacích a v různých časech.V podstatě jsou dva názory - ten psychologický dává jako příčinu toho všeho nějaké psychické trauma nebo něco podobného s následným navázáním se na to fyzických stavů. A ten druhý je přesně opačný - tj. něco není biochemicky úplně v rovnováze a proto to vytváří stavy úzkosti a PP. Ale možností je hodně a ve skutečnosti to nikdo přesně neví. Podílí se na tom neurohormony (pokles hladiny endorfinů, serotoninu, případně dopaminu apod.), energie v mozku, hypoglykemie, chybějící živiny jako hořčík a další, možné patogeny v hlavě nebo střevu a je toho moc, co by mohlo hrát a pravděpodobně hraje roli. Určitě ale nemáš něco, co má málo lidí - naopak, trpí tím snad až několik procent populace, jen to prostě o většině lidí nikdo neví.

Barca (Ne, 13. 2. 2005 - 20:02)

Karle,diky za odpoved.Mam jeste jednu otazku:jak jsem to tak procitala,tak vidim sama sebe.Jasne ze nejhorsi byl zacatek,ty hrozne ataky,taky uz se urcitou dobu lecim (asi 5let) a co me daleko vic trapi,uz nejsou ani tak ataky,jako spis stavy permanentni uzkosti-treba,jsemtyden v pohode,vsechno si uzivam a pak mam zas tyden,kdy proste mam v krku knedlik,sevrene srdce atd.,nemuzu rict,ze jsou to ataky jako takove,ty silne,spis jsou to jako kdyby malinke ataky za sebou,jako vlna,chvilku fajn,pak na me prijde nejaka silena myslenka,treba ze nejsem normalni a zacne e mi svirat na hrudi a tak.Po par minutach je to zas lepsi a tak porad dokola.Nemate nekdo nahodou neco podobneho?Nebo nevite co to je?Taky na me chodi stavy ze jsem nastvana,ze zrovna ja mam tuhle poruchu,ze nemuzu byt normalni jak ostatni okolo me a ani se mi nechce zit (ale nemyslim na sebevrazdu,to ne).Souvisi tohle taky s PP?Diky,jestli mi nekdo k tomu mate co rict.

Karel (Ne, 13. 2. 2005 - 20:02)

Barčo, jo může. Alkohol je jednak neurotoxin, a taky spotřebovává hořčík při své přeměně na energii, a hořčíku mají lidi s PP většinou málo.

Karel (Ne, 13. 2. 2005 - 20:02)

Báro, myslím se jmenoval dr. Goldstein, že? Podle mě byl dobrý, nepoužíval jedy, ale čistil. Hašek si asi dělal legraci, a já jsem kdysi taky hrůzou ohrnoval nos nad "barbarskými metodami", ale dnes vím, že takhle opravdu mohl hodně lidí úspěšně léčit. Klystýr se dělá jednoduše - koupíš si ve zdravotních pomůckách klystýrku, naliješ do ní vodu (radši přefiltrovanou a ohřátou na teplotu těla), namázneš vkládací dílek olejem, zavedeš, zaujmeš pozici vkleče hlavou dolů, pustíš vodu, čekáš až vteče tak litr, vyndáš konec ze sebe ven. Potom uděláš svíčku, aby stekla voda do příčného tračníku, potom si lehneš na pravý bok, aby stekla až ke slepému střevu a pak se snažíš tak pět až deset minut vydržet s vodou uvnitř (nebo taky s močí, hi hi, která daleko líp odlepí zaschliny na stěnách střeva). A pak už tě to žene na záchod a pak se cítíš po vyprázdnění a očištění stěn střeva většinou báječně. Není to ani náročné, ani nebezpečné, ani bolestivé, ani nepříjemné.Pajko, jo, studený ruce a nohy jsou málo energie, tělo šetří, tak ji dává hlavně tam, kde je potřeba nejvíc.

Barca (Ne, 13. 2. 2005 - 19:02)

Cau lidi,dnes jsem poprve objevila tuhle stranku,procitala jsem jak 1,tak PP 2 a nevite,jak mi to pomohlo,nasla sem tam odpoved na mnoho mych otazek.Trpim PP sedm let,beru Anafranila Deprex a chtela sem se zeptat,muze PP zhorsovat alkohol?Sem tam si totiz neco dam,i kdyz vim,ze bych nemela.Dik zy pomoc.

Bára (Ne, 13. 2. 2005 - 19:02)

Ano Pajko, nemám v pořádku cévní systém, máme to rodové, ve 30 letech jsem prodělala operaci varixů a teď mám nohy kolem kotníků lehce namodralé. Občas jím ginko bilobu, ale stejně nepociťuju žádnou změnu, nejlepší je teplá lázeň. Dneska se mi od rána motá hlava, v poledne jsem měla tlak 102/58, teď je to asi 110/62, ale pořád lepší než vysoký tlak, že.Romano, já jsem měla se starším synem potíže ve školce a pak ještěve škole. Myslím, že už jsem to tu psala, plakal ještě ve druhé třídě po delší absenci. Musela jsem ho předat učitelce, byla to starší paní před důchodem, říkala mi, že někdy mu začnou téct slzičky i při vyučování a pak zas přestane. Když jsem se ho ptala, říkal, že je mu smutno po mně. Bylo mi hrozně. A je takový úzkostlivý, asi to bude mít chudák po mně. Vždycky ráno, když odjíždím, tak vykoukne z okna /vstává později/ a volá na mně, abych jela opatrně - je to u takového mladého kluka neobvyklé, že. Mám z toho výčitky, protože sice je to částečně poděděné, ale částečně jsem to zavinila já svými věčnými obavami. Ten mladší je už od malička úplně jiný, samostatnější, když byl mladší, měla jsem někdy obavy, aby se nám neodcizil, teď už jsem si zvykla, že nás tak moc nepotřebuje, i když nás má rád.

Pajka (Ne, 13. 2. 2005 - 19:02)

Báro, dobrý postřeh se Švejkem :-)))Studený ruce a nohy? Krevní oběh, málo energie... Karle?Bojíš se, protože je to u nás normálka. Zítra to absolvuješ a začneš si zase víc věřit, protože strach překonáš. Myslím si, že mám taky generalizovanou úzkostnou poruchu. Panické ataky jsou u mne vzácnost a AD neberu...

Bára (Ne, 13. 2. 2005 - 19:02)

Karle, propána, jak se dělá výplach střev? To je klyzma nebo jak? To by teda nejlepší doktor na světě byl ten ze Švejka - hladovka a klystýr.Leníku, já mám taky pořád studené ruce a nohy. V práci je to utrpení, protože je mi pořád chlaldno, díky těm studeným nohám a když si nechám zimní boty, zase to nesnesu - já vůbec nesnesu být delší dobu v uzavřených botách, tak mám pantofle a ty pod stolem zouvám.Zítra jdu do práce, je mi úplně nanic, vadí mi lidi.Tak zatím pa.

Pajka (Ne, 13. 2. 2005 - 19:02)

Romano, myslím, že tvoji kluci z toho jednoduše vyrostou nebo řekněme, dospějí. Nemusíš to ani příliš lámat přes koleno. Můj vnuk je velmi plachý chlapec a taky se stávalo, že pokud přišel za mnou do práce proběhl se sklopenou hlavičkou kolem lidí, nebyl schopen pozdravit a rovnou se vrhal do mé blízkosti. Když už začal chodit do školy, tak jsem mu vysvětlila, že mí kolegové netuší (jasně, že to všichni věděli), že se stydí a myslí si, že je nevychovaný a že neumí zdravit. Od té doby se to zlomilo, vejde, pozdraví, překonal sám sebe. U každého je motiv chování jiný, ale člověk a zvláště dítě se neustále vyvíjí. Moudré dospělé okolí má pro chování dětí pochopení. Vnučka, která vyrůstá ve stejném výchovném prostředí je jeho pravým opakem, nebojí se nikoho a ničeho, což v extrému působí taky často rozpaky... Řekla bych, že se nerodíme jako bílý nepopsaný list, ale naopak je nám většina geneticky dána a lze jen lehce korigovat. Pokud se snažíš korigovat příliš, případně násilně, můžeš se dočkat tak akorát nějakých neurotických projevů ...

zuzana (Ne, 13. 2. 2005 - 17:02)

Ahoj,Nechodim sem casto, len sem-tam nakuknem, casu je malo a necitam vsetko, ale Miss, teraz chcem zareagovat na to tvoje rozbite zrkadlo, mas pravdu, su to naozaj cary-mary. Popisu sa rozne veci o roznych energiach a co hrozne sa moze stat, ked sa energia narusi. Ale ved to aby clovek zil v neustalom strachu, co sa kedy stane, kedy sa murozbije zrkadlo alebo podla feng-sui na co vsetko si musi davat pozor. Ja ako hlboko veriaci krestan som presvedcena o tom, ze je iba jedna energia, ktora nas moze spasit alebo zatratit-a to je energia Boha a ak uverime v Jezisa, nemusime sa batvobec nicoho, ziadnych vplyvov ani energii. On si nedava ziadne podmienky, nemusime byt svati,chce iba jedno-aby sme v Neho bezvyhradne uverili.Prepacte, nechcem tu robit nabozensku propagandu, ale kedze kazdy tu moze vyjadrit svoj nazor, vyuzivam to aj ja. Vsetkym pekny vecer a dalsi pracovny tyzden

katcha (Ne, 13. 2. 2005 - 17:02)

Edito taky raději nikomu nic nevykládám. Vymlouvám se na nízký tlak, skříplou krční páteř a tak. Bohuže ani moje nejlepší kámošky to moc nechápou. Vždy mě měly za zvlášntí a hypochondrickou. Jednou když se mi udělalo zle v restauraci, tak se mě jedna zeptala

Edita (Ne, 13. 2. 2005 - 17:02)

Romano, a jak kámoška reagovala na tvoji psychickou nemoc? Někteří lidé na to koukají skrz prsty. Já to radši nikomu nevyprávím, na první pohled to na mně vidět není :-)

Romana (Ne, 13. 2. 2005 - 16:02)

Katcho, jsi milá, díky.Tome, já manévruju a manévruju,ale asi manévruju špatně, protože výsledek je nic. Dneska u mě byla moje nejlepší kamarádka, která se vdala před sedmi lety do Rakouska, je čerstvě rozvedená, 14 dní, ale plná optimismu, začíná jí nový život.Řekla jsem jí dneska úplně všechno, že chodím na psychiatrii, dokonce beru léky, popsala jsem jí snad všechno, dala jsem jí přečíst brožurku, kterou jsem dostala od psychiatričky a je mi zase o trošku líp.Přeju všem, ať je Vám taky líp, ahoj Romana

Lenik (Ne, 13. 2. 2005 - 13:02)

Tak po čtyřech dnech vás všechny opět zdravím!!! Myslela jsem, že za tu dobu přečtu všechno, ale vzdala jsem to :-) Tak budu reagovat jen na něco.Editko - Nic si z toho nedělej. To se mi stalo tolikrát! Je lepší psát po kouskách a pak to odesílat postupně zvlášť. Ale taky tě zdravím :-)Miss - Promiň, že reaguji až tak pozdě, ale vůbec jsem se sem nedostala. Je lepší se mnou teď komunikovat přes e-mail, tam chodím každý den :-) Na tu kolegyni se obracím jen v největší nouzi nebo když mi ředitel řekne, ať jí zavolám a domluvím se s ní, aby mi něco vysvětlila. Raději se ptám kolegyně v kanceláři, které je sice asi padesát, ale je super ženská a taky něco kolem té mé práce ví (ale bohužel ne všechno). Doporučila mi asistentku ředitele v jiném městě, se kterou komunikuji mailem a ona mi radí, co mám dělat. Snažím se hledat jiné cesty, než se obracet na tu nadutou hubu :-) Ale pěkně mě štve, slípka jedna...FFFšichni - Ta debaba o urinoterapii byla dost zajímavá :-) Hlavně mě přešla chuť na všechno jídlo i pití... tomu říkám dietka. Omlouvám se, ale já jsem prostě srábek, který by se k této metodě jen tak nepřiklonil.Jééé, aspoň mám hezké vyhlídky. Hrozně se těším na ten první kurz reiki. Pak budu vyprávět. A v dubnu jedu na kurz kineziologie... ale to je ještě daleko.Jo, neznáte někdo něco na neustále studené ruce a nohy??? Ginko Prim je nanic... Jsem ledová jak mrtvouš.

Reklama

Přidat komentář