Deprese

Vazena pani doktorko,rada bych se s Vami podelila o muj pribeh, respektive pribeh me matky (50) .... zminila jste ve svem clanku tzv. endogenni problematiku, jsou to presne ty stavy, ktere ma moje matka .... absolutni apatie k okoli (rodina, znami, ....), zadna hygiena!!, nezajem o jidlo, piti, pohyb ci venkovni prochazky a styk s lidmi ... uz to trva asi 3 roky a jelikoz matku neznate, rikam Vam, je to neuveritelny zvrat !!!!!!!!!! Matka je v duchodu, rano vstane, okamzite useda do sedacky, zapali si cigaretu (denni spotreba 45 ks), ozdibava si neustale nos, neji, nepije, nemluvi, odpovida velmi stroze (jojo x ne) ... Nyni mame doma otce po tezke operaci a s trvalymi nasledky, ale ona se tvari jakoby nic! Navic bych mohla jeste zminit ze pred 2 lety prodelala epilepsii (zrejme pivo kontra prasky na spani) a ma tezsi osteoporozu .... Podarilo se mi ji domluvit nejake rehabilitacni cviceni, ale s tim dusevnem si nevim rady. Rada bych se Vas proto zeptala, zda neznate nejakeho dobreho psychiatra (alternativni metodu), ktery krome toho, ze ji predepise leky!!!, bude tak laskavy/-a v klidu a jak se rika se sluncem v dusi si s ni otevrene popovida. Ci snad po Praze neprobiha pravidelne sezeni pacientu s temito stavy. Budu Vam vdecna za jakoukoli odpoved. Dekuji.

Máte někdo zkušenosti s lékem "Portal"? Poraďte prosím. Díky.Zlatka

Zdar neznamo,co se tyce toho jidla - kdyz uz tak zkus alespon jist ovoce a hodne zeleniny, misto sladkosti radsi treba glukopur - hroznovy cukr, ktery neni takovej shit a co tak trochu sortu, treba plavani ? Co se tyce terapie, je dobre najit dobreho terapeuta aneb alespon mit u sebe dobreho pritele...Napis vic o sobe ;-)

Ahoj vy všichni.Asi k vám patřím.Beru Lexaurin.Nejdřív 1,5 mg a teď 3mg.Není mi líp.Pořád brečím a brečím.Jídlo a sladkosti mi pomáhají víc než léky.Bojím se to říct doktorce, ale je to vidět na mé postavě.Má někdo taky takový problém?Příčina mých depresí je doma, vím že bych měla začít s řešením tam, ale není to jednoduché a hlavně já mám velký strach a navíc se obávám, že už nemám ani sílu.Co se mnou?

Zdar Mirku, ze je prispevek dlouhy - neva, a take muzu rict, ze jsem mu porozumel - ale - coted - mas nejaky napad, radu, co chces poradit nekomu, kdo ma potize ? Je vzdy lepsi navstivit alespon psychiatra, aneb mit alespon dobreho pritele (kterych nema asi kdokoliv a ne spoustu)...M.

Je mi 49 let a vlastně až v této době, jsem se dostal "vůbec" k internetu a následně nahlédl do rubriky DEPRESÍ. Reflektuji na článek paní Lenky, který je datován 6. 12. 2000. Ze své vlastní zkušenosti mohu k tomuto článku, či tématu podotknout, že jsem se začal léčit ambulantně na psychyatrii před téměř dvaceti lety. Tehdy jsem navštívil psychyatra z toho důvodu, že jsem měl pocit, jako by mně ulice, chodník, země apod. vtahovala do svého nitra neuvěřitelnou gravitací, jako by mně chtěla "rozdrtit". Když jsem se podíval na jakékoliv písmo, např. v novinách, "ulítlo" mně před očima. A tak začalo mé důvěrnější setkávání s těmito medikamenty. Denně 20 kubíků Guajacuranu do žil,čímž bylo docíleno alespoň částečné zlepšení vrávoravé, potácivé chůze, nejistoty. Dále jsem polykal Dyhydroergotamin, Dyhydroergotoxin, Nitrazepam, Diazepam atd. atd. Dnes, po letech jsem pouze na Lexaurinu (někdy Deprex) a analageticích, mezitím dvakrát žaludeční příhody - prasklé vředy aj. Nemá cenu, abych dál psal o svých zdravotních potížích. Proč však odepisuji na dopis paní Lenky. "Díky" této terapii, jsem se stal závislým, nesvobodným člověkem. Zřejmě málo kdo z fundovaných psychyatrů léčí, ano skutečně LÉČÍ! Lidí s depresemi jsou "mraky" a na skutečnou léčbu nemocné duše, není čas, není dostatečný počet odborníků. Obrátil jsem se rovněž na kinezioložku, a tam jsem začal postupně zjišťovat, že si za své veškeré problémy, utrpení a nemoci, můžu pouze jenom JÁ sám. Předčasným úmrtím mé matky a o dva roky mladší sestry, kterou přejelo auto, si začínám vysvětlovat zřejmé karmické důsledky jejich předchozích životů. Alespoň začínám věřit, že nic se neděje náhodou a vše má svůj pevný řád. Vesmír nemůže být náhodný a tudíž chaotický, a tak je to zřejmě i mezi námi, lidmi, ale i vztahu k Veškerenstvu. Omlouvám se za delší dopis, ale kdo napsaným slovům trošičku porozuměl, jsem tomu upřímně rád.

Tak jsem si probrala poslední příspěvky a zdá se mi,že na tom nejsem až tak zle.Asi rok v souvislosti s přechodem se mi objevily problémy ,kdy prostě brečím.Od psychiatra jsem dostala Neurol 3x1mg/dávka jak pro koně!/.Ještě,že jsem nemusela do práce.Po týdnu jsem začala sama dávky snižovat,teď jsem na 0,25 mg 1/2 tb denně.Naprosto dostačuje.Psycholog mi moc nevyhovoval,spíš mě rozhodil.Ale hlavně chce to vše činnost,zkusit se přemoct a něco dělat.Nečinnost zabíjí!Takže se všichni držte!

Ahoj Lenko,beru ještě Zoloft 150mg. Rivotril jsem bral než mi Zoloft zabral tedy asi 6 týdnů.(Před tím jsem bral asi 2 týdny Neurol, ale ten ni nějak nezabíral). Jinak na mne neměl moc tlumivé učinky (dokonce jsem jezdil dost autem). Zoloft se mi zdá pomáhá, ale dost dlouho trvalo než mi zabral.TK

Tomáši,díky za odpověď.Ty jsi k tomu rivotrilu bral ještě antidepresiva?Je zvláštní,že jsi ho bral tak krátkou dobu.Možná proto s tím vysazováním jsi to měl jednoduší.Jinak neměl na tebe tlumivý účinky?Známá ho bere taky v dávkování jako si měl ty a je poněm jak praštěná pytlem,ale bere ještě jiný léky a tak neví po jakých to vlastně je.Ahoj L.

Ahojky !Beru Aurorix už půl roku, nejdřive jsem bral 300 mg denně, od června ale už 450 mg denně. Na začátku jsem cítil určitě zlepšení, i když jsem byl z toho dost unavenej a často labilní, teďka mi to ale nějak přestává pomáhat a vrací se mi ty strašné depresivní stavy co jsem měl v zimě: cítím se strašně sám, život mě nebaví, nemůžu se donutit k nějaké pořádné činnosti. Nějak se mi kupí samé problémy. Ztrácím svého nejlepšího kamaráda a vlastně jediného, jelikož má holku a na mě vůbec nemá čas. S nikym jinym si zase moc nerozumim a připadá mi, že život nema vubec smysl, no možná má - a to trápení. Tak nevím, co mám dělat, čekám na terapie, jelikož mám navíc ješte parciální sociální fobii, takže je pro mě strašně těžký se s někým skamarádit.Martin

Také jsem bral Rivotril (0.5mg 3x denně) asi 25 dní a podařilo se mi ho vysadit bez problémů (snižoval jsem postupně o 0.5mgza 3 dny)ahoj

Ahoj, tak koukám ,že nás je opravdu hodně.To jsem si myslela,že tyto problémy skoro nikdo nemá než-li jsem našla tuto rubriku.Měla bych otázku ohledně léků:Užíváte někdo aurorix a jestli ano,můžete mi o něm něco napsat.Já jsem brala seropram a ten mi moc neseděl a tak mi změnili lék.Taky beru rivotril jak tu někdo psal,že mu hodně pomohl z toho nejhoršího tak mě také,ale chci ho vysadit a nějak se mi to nedaří.Kdo má stím nějaké zkušenosti tak poraďte.Teď nevím jméno paní ,která ho užívá a psala,že by ho také chtěla vysadit a nějak se ji to nedaří.Ono to je nějak zakodovaný ,že když nám pomohl,tak jsme na něm tak nějak vázaný.Doktor mi říká,že závislá na něm nemůžu být při tom dávkovánáí jaké jsem měla.Beru 0,5mg půl.Tak Vám děkuji za rady

Ahoj!S tím brněním levé půlky těla,spíš obličeje mám velké problémy,říkají,že je to hořčíkem , ale nějak to nepomáhá.Napiš jestli to ustoupí po lécích,depku mám vím bráním se vím, že to nejde donekonečna.

Ahoj,trpim tim samim jako Ty.Byla jsem šíleně závislá na Neurolu.Brala jsem ho přes 3 roky.Letos v lednu jsem si zažádala o místo na detoxu.Než bylo místo volné tak jsem HO vysadila sama.To co jsem si prožila se nedá ani popsat.První den to ješte šlo,ale to znáš sám pak už jsem lezla po zemi nemohla jsem nic,ani spát,jíst,sedět,stát,mluvit,pít,byla mi zima,potila jsem se no prostě normální absták.Doktorka mi teda nechala Buspiron,ale ten mi vůbec nepomohl tak jsem ho vysadila taky.Ty stavy trvali asi necely tyden.I když jsem lezla po zemi prášky jsem si prostě nevzala bylo by to to nejednoduší co,bych mohla udělat.A já jsem se tý závislosti moc chtěla zbavit.Dokázala jsme to a myslela,že mam vyhráno ta radost mi bohužel trvala jen 4 měsíce.Ač nerada opět jsem na antidepresivech,ale Neurol už nechci ani vidět.Skus to vydržet stojí to za to...... Ahoj Inka

Ahoj Martino,taky mívam takové pálení jako Ty,ale taky mě občas vše svědí a to se můžu pak udrbat.Většinou se mi to stává,když mi je špatně.Ahoj

Prosím o kontakt nebo doporučení na dobrou doktorku. Jsem z Prahy, pohybuji se na Praze 2 a 3. Někdy je má deprese velmi silná a zdá se mi, že nejednodušší a definitivní řešení,jak tento stav ukončit, je smrt. Toto pomyšlení mi trochu dává pocit kontroly nad situací.Asi před 3 lety jsem navštívila psycholožku, ale nemyslím, že by mi pomohla. Další návštěvy jsem nerealizovala, protože první návštěva byla zdarma a pak placené. Můj problém je ale i finanční.

K předchozímu příspěvku samozřejmě jsem měla na mysli jako + 100 stupňů. Martina

Ahoj všichni, již delší dobu sleduji tuto diskuzi a moc mě vše zajímá, protože sama také trpím depresemi, ale chci se zeptat trpěl někdo z vás pálením celého těla, např. nohou, rukou, hrudi, zad? A přitom pálení je mi takové vedro jako bych se smažila na pánvičce, i kdyby bylo -10 stupňů.

Ahoj Kája, RIVOTRIL beriem už asi 2 roky. Najprv v tabletkách a teraz v kvapkách, lebo umožňuje lepšie dávkovanie. Takto si dávku môžem sama upravovať pod?a toho, ako sa cítim. Ale musím povedať, že sa jedná o liek pomerne návykový. Totiž, má okamžitý uvo?ňujúci účinok. Zo začiatku som aj ja bola ospalá, ale iné nežiadúce účinky som nemala. Ale myslím, že RIVOTRIL moc nelieči, je to len taká barlička, keď ti je zle. Pri vyšších dávkach vyvoláva ospalosť.Momentálne užívam 3 kvapky 2-3 krát za deň. Samozrejme, niekedy viac, niekedy menej. Ale priznám sa, a mám taký pocit, že som si naň prive?mi zvykla a rada by som ho už prestala užívať. Ale v minulosti mi pomohol a prajem Ti, aby pomohol aj Tebe. Držím palec;o))

Ahoj, nie som z Blavy, ale zo Žiliny.Určite si si prečítal aj o mojich peripetiách s tou prvou psychiatričkou, ktorá ma takmer zničila. Meniť lieky každé 3 dni-to narobí s človekom riadnu paseku. A čo sa týka tej terajšej lekárky, mám pocit, že si ma zobrala do svojej ordinácie z dôvodu, že nevidela vo mne rezignáciu, ale snahu o boj s touto chorobou. Vieš, v nemocnici som sa stretla s ve?a ?uďmi, ktorí to vzdali. V žiadnom prípade im to nezazlievam. Každý si vyberieme svoju cestu a každý máme iný poh?ad na svet. Ale svojim spôsobom mi pomohli v tom, že keď som počúvala ich osudy, akosi ma to povzbudilo, aby som sa v rámci svojich možností pozbierala. Prajem Ti z celého srdca, aby si aj ty našiel tú svoju správnu doktorku, ktorá má poznatky z modernej medicíny a neobmedzuje sa len na predpis liekov.