Nevěra
Když se na věci podíváme z tohoto zorného úhlu, uvědomíme si, že pokud člověk zůstává s nevěrným partnerem, neváží si sám sebe; zároveň nám však neunikne, že jeho nevěry nejspíš signalizují nějaké potíže v našem vztahu, což nastoluje otázku k zamyšlení pro oba dva z nás. Můžeme potom buď rozšířit naše dosud omezené chápání sexuality, nebo naopak opustit partnera, protože se necítíme milováni ani respektováni. V obou případech půjde o zkoušku našeho růstu.
Ten, kdo se dopouští nevěry, by si měl položit několik důležitých otázek. Čemu se vyhýbá svými úniky ve vztahu k sobě nebo ke svému partnerství?
Jaká frustrace nebo co nevyřčeného se skrývá za jeho chováním? Jaké vni tvůrčí dobrodružství tím odvrací? Jaké hluboké neuspokojení tím popírá. Takové vnitřní zpytování svědomí je účinnější než podřízení se předpisům morálky nebo výčitkám partnera. Nejde o to hrát si na hodného chlapce nebo na hodnou dívku, ale chopit se této příležitosti, aby člověk lépe porozuměl sobě.
Při skupinové psychoterapii, při níž jsme se zabývali milostnými vztahem nám muž, který služebně často cestoval, vyprávěl o svých četných manželských nevěrách:
"Uvědomil jsem si, že mé úniky většinou skrývaly hlubokou nespokojenost s manželským soužitím, nespokojenost, kterou jsem se neodvážil pojmenovat ze strachu, že by se všechno zhroutilo. Nevěra mi v podstatě umožňovala přijímat status quo, který by mi jinak připadal nesnesitelný. Tato strategie mi umožňovala, abych nebyl zlý a nevyvolal krizi, a především mě chránila před bolestnou zkouškou rozchodu. Také jsem si uvědomil, že mě nevěry chránily před tím, aby mě neopustila partnerka.
Pohřbil jsem hluboko v sobě bolest, že jsem byl několikrát podveden, intenzivní bolest, která mě zbavila veškerých iluzí o lásce. Jako kdybych si pro sebe přísahal, že už nikdy nebudu věrný žádné ženě. To mě přivedlo k tomu, že jsem se začal cítit lépe v takových svazcích, kde jsem miloval jen napůl, určitým odtažitým způsobem, a nemusel se trápit žárlivostí.
Díky zřetelnému utrpení svých partnerek, a to v přeneseném i doslovném slova smyslu, jsem nakonec pochopil, kolik úcty k daru lásky, který mi nabízely, mi chybělo a nakolik jsem pošlapal svůj vlastní ideál. Přelétavé avantýry umožňovaly unikat hluboké touze mého nitra, která zoufale usilovala o dobrý a šťastný blízký vztah s druhým člověkem.
Hluboce lituji, jaké utrpení jsem způsobil ostatním. Současně však neklesám pod tíhou viny. Tento příběh je můj a dnes mi pomáhá utvořit si pojem o lásce osvobozené od vnucené morální rigidity. Když je zasaženo srdce, samo se zacelí.
Vím, že už nebudu moci žít s partnerkou, která má příliš úzké pojetí osobní svobody. Každá intimní záležitost by měla být posuzována v kontextu s dosavadním životem obou partnerů. Potřebuji otevřené soužití, kde je každý partner natolik srostlý se svou osobní proměnou, aby pochopil, že nevěře musí v prvé řadě čelit každý sám."
Komentáře
http://www.odposlechy24.cz/tester-nevery/
píšu, že to, že je to geneticky dáno (a tudíž je to ospravedlnitelné), tvrdí jiní (ne já). a toto jejich tvrzení považuju za dogma, protože to ještě nikdo neověřil
momentálně žiju nehezké období svého života, je tady druhá žena v životě manžela. Údajně za to můžu já, protože jsem v zaměstnání, které jsem před dvěma lety změnila, moc pracovala, byla moc unavená atd., atd., prostě taková banální historka. Když obrazně řečeno váš mnažel bude pracovat jisté období dvanáct hodin denně, zdůvodní si to, když to uděláte vy, je něco špatně a nenormální. Když mi byl navýšen plat nebo jsem dostala odměnu, bylo to celkem v pořádku, když jsem nebyla doma v šest hodin a nebylo jídlo v lednici, bylo to horší. Zdůvodnění bylo prosté - řekl, že on má větší plat ( za to, že muži jspou za stejnou práci ve stejné pracovní době odměňováni v této zemi lépe než ženy opravdu nemůžu, je to holá pravda a ženy si vydobývají svoje místo v práci pořád ještě obtížněji než muži ) a tím pádem je normální, že on pracuje déle ... já jsem ovšem měla stíhat náročnou práci, domácnost a neztratit úsměv. Stres a únava si vybraly svou daň, nestálo to za to. Peníze navíc se rozkutálely neznámo kam a já prožívám osamělá sobotní a nedělní odpoledne, občas i nějakou tu noc. Říkám si, jak tomu všemu šlo předejít, abych dnes neprocházela tou bolestí, ale myslím si, že tomu předejít nešlo, a to z toho důvodu, že na začátku nebyl zlý úmysl ani žádný můj rozmar. Byla tam jen snaha uplatnit se na novém pracovním místě, vydělat korunu navíc pro rodinu s dvěma dětmi. Nevěra může vzniknout z mnoha důvodů. I touto cestou, na jejímž začátku byla práce a snaha, později únava, frustrace z povinností, které přerostly přes hlavu ... byla jsem vším možným od úřednice a matky po nákupčí, pradlenu a uklízečku a zapomněla jsem na jedno - být ženou ... manželkou. Proto sklízím ovoce, které je hodně trpké. Nestálo to za to ...
Marcele přeju všechno dobré a myslím si, že měla dobrou vůli a to, co se stalo, nemohla moc ovlivnit.
Ked vy uz nelovite dinosaurov, tak snad ani zeny by sa uz nemali starat o udrziavanie ohna v rodine a nech si hladaju tiez milencov...muzi, ktori to zazili urcite zniesli taku manzelku pod ciernu zem a nevedia to rozdychat...muz, ktori ma milenku to berie ako samozrejmost...nechutne...
Před poměrně krátkou dobou jsem cítila, že mám velký problém situaci ustát, měla problémy zvládat práci, povinnosti, nemohla spát a trápila se natolik, že jsem cítila, že se ženu nezadržitelně do stavů těžko ovlivnitelných zdravým rozumem. Naplánovala jsem dokonce návštěvu psychiatra, byla rozhodnutá hledat pomoc touto cestou, i když to není nic, čím by se člověk mohl chlubit.
Z jakéhosi popudu jsem ale jednoho dne přijala pozvání na kávu od jednoho muže, kterého jsem povrchně znala předtím. Nikdy bych nevěřila, co mi jedno, dvě tři, krátká posezení mohou dát. Chodíte po světě s pocitem zoufalství, bezmoci, vnitřní prázdnoty a srdce sevřeného úzkostí plní bolestných otazníků proč vlastně, jdete s někým na obyčejné kafe, což vás na začátku stojí spoustu přemáhání a zábran z toho, že ve svém stavu nemůžete být dobrým společníkem - a za hodinku dvě se cítíte uvolněně, slyšíte slova, která nejsou ani patetická a ni ze soucitu, jsou plná moudrosti a znalosti i těch odvrácených stran života a partnerského vztahu, úzkost odplývá a je vám najednou dobře a vkrádá se vědomí proč si ničit život jedním záletným chlapem, který hledá pobavení či zpestření šedi života, jak to nazývá. Je to tak jednoduché, prosté a přesto se to v jednu chvíli může zdát jako zázrak. Co dál ? To nevím, opravdu nevím, jen mám najednou nějak sílu žít a jít dál. Možná tomu za pár týdnů bude zas jinak, kdoví. Neřeším, nechávám věci plynout. Je tu člověk, kterému jsem vděčná a jsem ráda za setkání s ním a smekám před jeho schopností udělat ze dne všedního den sváteční, umět používat ta správná slova ve správnou chvíli. Nikdy předtím jsem to s nikým nezažila a jsem na světě hodně dlouho.
Alfe, máš pravdu, asi jsem trochu egoistická.
Alf má podle mého názoru velký kus pravdy. Zabránit po letech v manželství stereotypu je strašlivě těžké, resp. spíše nemožné. Únava, jistá otrávenost třeba z poměrů ve společnosti, v práci, prostě se na leckom z nás podepíše. Je jednodušší se usmívat na milou kolegyni potažmo kolegu, který je neprobádaná oblast, ale má třeba ty hezké oči, o kterých píše Alf, super nohy, charizma nebo po vás taky pokukuje než na toho, s kým jste sice zplodili děti, dokázali moře věcí, ale pojí vás tak nějak ponejvíc dohady o platbách, prospěchu dětí ve škole, složenkách, práci doma. Nesmírně obdivuju dvojice, které třeba i po padesáti letech si jeden druhého váží, prootže ta úcta vyváží dobu, kdy zamilovanost zákonitě vyprchá. Moc ty lidi obdivuju.
Jen o jednu generaci starší muž? Mě se zdá, žes zaspal několik století.
Čarodějnické procesy jsou už trochu mimo nás.
Jan Pavel II. byl solidní jako služebník stejné církve. Římskokatolická církev nemá jen negativa, ale zaspala dobu. Měla by se řídit tím, že byla i nositelkou vzdělání a pokroku.
asi som iny chlap nez vacsina. Preco? skusim popisat moju situaciu. S priatelkou sme spolu cca 3.5 roka, zazili sme toho hodne, cestovali vo dvoch 2x3 mesiace po indii, zili sme dlho v jednej domacnosti.
Priatelka chcela a chce deti, ja tiez ale moja predstava bola okolo 35. roku zivota (teraz mam 29), jej bola... TERAZ :)
Kvoli nej som zmenil tento nazor, kedze nebol nejak vyhraneny, pretoze tuzba mat deti je vo mne dlhodobo. Po poslednej indii sme sa mali obaja presunut do cudziny, aspon na par rokov, a zabezpecit sa na zivot dopredu. Kvoli studijnym planom sa ale jej ukoncenie natahovalo, a kedze cesta bola dohovorena a zaplatena, tak sme proste vyrazili. Mali sme tam kus ponorku, ono 24 hodin denne 3 mesiace fkuse byt spolu, to je trosku ina kategoria nez sa stretavat rano & vecer v spolocnej domacnosti. Ale ustali sme to. Po navrate som uz nemal kam sa vratit (bez byvania, pracu som ukoncil pred odchodom), tak som sa presunul do prec a nasiel pracu. S tym, ze ona to "doklepne" a prileti za mnou, ja aspon zabezpecim "hniezdocko", co je tu ukrutne tazka vec. Ale jej praca sa natahovala, z 2-3 mesiacov je 8 a koniec bude mozno za dalsie 2-3.
A co sa nestalo - podvadzala ma. S jednym clovekom, cca 3 mesiace po mojom odchode, zacalo to tanecnou skolou, divadlom a tak, pokracovalo to tym ze sa k nemu nastahovala, samozrejme spolu spali. Zaroven mi pisala ako ma miluje, a ked raz do mesiaca prisla, divoko a nadherne sme sa milovali. Potom sa samozrejme vratila k tomu druhemu... Podotykam ze ja som tu bol uplne sam, bez rodiny a priatelov, a bolo (a je) to sakra narocne. Raz ma priatel zobral v ramci kalby do strip klubu, kde nebol problem si zaplatit akukolvek nadhernu slecnu. Necitil som sa dobre a jednine na co som myslel bola ONA, na podvadzanie som ani nepomyslel.
Uz to jej podvadzanie skoncilo, a myslim si ze ma opat miluje. Nie, viem to. Naraz sa rozisla s nami oboma (je celkom zasadova), a mne to prisla osobne povedat. Pri jej navsteve sme
Pri jej navsteve sme sa dali opat dokopy. Myslel som si, ze si to vymyslela aby ma namotivovala, alebo ze slo o 1 noc. Az nedavno som pochopil (a ozval sa znamy znameho, ktory mi ozrejmill co sa stalo... svet je maly) ako moc do toho spadla. Chvilku ho milovala, planovala s nim dalsi zivot...
Ja neviem ako sa s tym vysporiadat. Milujem ju, teraz este viac ako kedykolvek predtym, ale toto je dost kruta rana, ktora stale krvaca. Neviem ci bol iba citova nahrada za moju absenciu. Neviem ci jej budem moct este niekedy verit. Ach boze ako moc ju milujem. Toto fakt nie je priemerna slecna akych je vo svete mnoho, mame mrte spolocnych veci, aktivit, nazorov. Ale poslednych par tyzdnov je pre mna peklo na zemi...
Aky je vas nazor?
a v cem jsi "jiny chlap" nez vetsina? Kdyz je nekdo zrazen a podveden, tak to boli... A jinak - jak sam vidis, podminky ve Tvem zivote se zmenily. A Ty se bud prizpusobis, anebo budes narikat dal - vyber si. Ovsem - uplakane a stale si stezujici lidi ma ve svem okoli malokdo rad.
diky za odpovedi. tym "iny chlap" som s troskou sarkazmu myslel len to, ze nebeham za kazdou suknou co sa objavi, aj ked bolo jednoduche si uzit. Ale mate pravdu, postavim sa tomu. Co sa stalo hodne zmenilo pohlad nas oboch na nas vztah. A ja som si tiez uvedomil moje nie vzdy koser chovanie. Bez podobneho soku by ten vztah asi umrel, pomalickou, agonickou smrtou. Takze... akokolvek to zneje absurdne, stalo sa mozno to najlepsie co sa mohlo stat. Ktovie :)
Nechcem ju stavat do pozicie kedy bude vymyslat drobne klamstva, aby zakryla veci o ktorych viem ako boli, ale zaroven netusim ako to zoberie. Ona je ten typ co by sa najradsej o tom do konca zivota nebavila, ako keby sa nic nestalo...
A pravdu povediac, zit zvysok zivota s takymto "bremenom" tiez nie je uplne lakava predstava...
Ale zo zasady treba podla mna kazdy problem rozdiskutovat. Lepsie poznat nazory partnera na danu problematiku ako byt neskor neprijemne prekvapeny...
- Odpovědět
Pošli odkaz