Jste pro interrupci a potraty?

Mila Dajo, nesouhlasim s tebou. Tvuj posledni prispevek je velice jednoduchy, i kdyz ty si myslis, ze je pravdivy, realny a velice dobre promysleny. Tak premyslej znova, protoze tak jednoduche to opravdu neni!!! Bezejmenna nejsem, ale muzes me nazvat treba anonymni.

Pro bezejmennou: Už naposled - odsuzuji potraty jako něco zbytečného v tomto století, když existuje mnoho forem antikoncepce. Vím, že dochází někdy k situacím, že se mu nelze vyhnout. Vím, že zákaz by nic nevyřešil. Byla bych ráda, kdyby lidé už dopředu počítali s tím, že když dojde k sexu, může dojít i k otěhotnění. A aby se podle toho zařídili tak, aby pak nemuseli provádět věci, za které se lidé za sto let budou stydět.
Tak, jako se dnes stydí za hony na čarodějnice. Nebo za červenou knížku.
Promiň, líp už to vysvětlit neumím.

Kazdy muze napsat svuj nazor, ci pribeh, ale nikdy, nesudte druhe, za neco, s cim napriklad nesouhlasite vy sami. Kazdy zije uplne jiny zivot. Je dobre se divat na vecy objektivne, a dvakrat premyslet, nez neco rekneme. I jeden nazor, se da vzdy nekolikrat zmenit, a na diskutovani neni nic spatneho. Ja jsem miniinterupci mela, bylo mi 19 let, nebyla jsem na dite pripravena, pritel sel na vysokou, bydlet jsme meli u jeho rodicu. Pro me to tenkrat bylo velke NE, a nemusela jsem nad tim ani premyslet. Mela bych za to byt snad odsuzovana lidmi, kteri jsou proti potratum? Dalsi pripad - moje mamka, kdyz ji bylo 23 - mela potrat, a to kdyz zjistila, ze jeji pritel je zenaty. Take byla ona ta chybna? Tenkrat se muselo jeste pred komisi, a on to tam poradne schytal. Byla to vina jeho, mamka za to musela trpet, na potrat musela dvakrat, poprve se to nepovedlo, a po druhe dostala oboustranny zanet vajecniku. Potom si myslela, ze uz nemuze mit deti. Tento pribeh je velmi dlouhy, a nemam cas to sem rozepisovat, snad napisu jeste nekdy jindy, kazdopadne chtela bych taky napsat, ze zivot je ten nejkrasnejsi dar, a kazdy den v nem je ten nejlepsi, a je to opravdovy zazrak od Boha. Ja osobne proti nejsem, protoze vim, ze kazda zena, ma jiny duvod, a nikomu na tomto svete, do toho nic neni a byt nemuze. Je to jeji telo a jeji zivot, a kdo jiny, o nem muze rozhodnout? Vim, ze vse se deje pro svuj duvod, nic neni nahoda, a nic neni jen tak. Jeste ze nezijeme v Polsku. Tam je ten zakon uplne strasny. Opravdu tam maji tak malou populaci??

Veroniko, dávky ať už jsou jakkoliv vysoké jsou pro Aranku samozřejmostí a přijímá je bez jakýchkoliv zábran, stejně tak jako většina žen absolvuje miniinterrupci nebo interrupci. To je to, co mám na mysli, měli bychom se všichni posunout názorově někam dál. Aranka by měla zkusit pracovat a všichni lidé by se měli naučit brát život jako zázrak. On to totiž zázrak je.

Jakou mají Aranky mateřskou? Nějakou zvláštní pro zvláštní etnikum? Průměrný plat je cca 23000,- ne každý ho má. Ale jestli ona má větší mateřskou než tento průměrný plat, ať nám, holka, poradí, jak se taková mateřská dosáhne. Asi do ní počítá všechny sociální dávky i dávky na svého nepracujícího Fera. Čtyři děti to je málo, to chce dát alespoň dalších osm dětí, to bude pak sociálních dávek!!!

Je mi líto, že jsem tu o víkendu nebyla, ale i dnes ráda upřesním to, co jsem minule napsala. V žádném případě nikde nepíšu o zákazu potratů, taky nejsem jehovistka a jestli je řeč o Bohu, tak to je pro mě něco jako vnitřní sebekontrola. Odsuzuju potraty, a to nejen proto, že jsem dvakrát téměř vstala z mrtvých, jsem šťastná, že žiju a přeju to každému, kterého život už jakkoliv začal, třeba jen vniknutím spermie do vajíčka. Vážím si života jako takového a to nejen u nenarozených dětí, ale i u zvířat, které mnozí dosud považují za věci. To je prostě jen úcta k životu. Mimochodem, při tom rozhodování o ukončení je ten, kdo přijde o život, naprosto vyřazen z rozhodování. Doufám, že každý rozumný chápe, že tady neprosazuju rození postižených dětí a pod.
Zkrátka, lidé by se měli chovat tak, aby pak nebyly na jedné straně ženy, které docházejí v pravidelných intervalech na miniinterrupce a na druhé straně nešťastnice, které zoufale touží po dítěti a dítě nepřichází. A stačí jen, aby ty první zvolily vhodnou antikoncepci, aby ty druhé nemusely s bolestí přihlížet jejich krutosti.
Nemluvím tu o platných zákonech, ale o tom, že myšlení lidí by se mělo změnit. Od roku 1989 jsme udělali mnoho pokroků, a tento by stál jistě za to.

Já jsem to Ne,mám za sebou potrat a je to špatný.
Když budou potraty zakázaný,povede nás to k větší zodpovědnosti,takhle máme pořád řešení k odmítnití odpovědnosti.

pro XYZ - díky, jsem vděčná životu, že to dopadlo tak, že jsem taky mámou, i když cesta byla trnitá - jak se říká per aspera ad astra - nic jsem v životě nedostala zadarmo, o to víc si toho umím vážit. Měj se moc hezky!

Elizo, tím svým příběhem jsi mě naprosto dostala. Jsi statečná, obdivuju tě!

Jinak mě už nebaví tady nic obhajovat, protože se to vždycky zvrtne v házení špíny na víru, a to úplně zbytečně. Mimochodem Jehovistka rozhodně nejsem. A není pravda, že jen věřící si váží lidského života už od početí. Znám vícero lidí, nevěřících,... a mají stejný názor.

toto téma je složité a nikdy se nemůžeme v názoru na potrat sjednotit. Myslím, že žena, která jde na potrat tak nějak mimochodem a neláme si hlavu nad svým počinem je extrém a skutečně věřím, že takových mnoho není. Je velice nezodpovědné se nechránit před nechtěným početím a interrupci považovat za druh antikoncepce - sobecké, nezodpovědné a odsuzuju to. Jenže je potřeba rozlišovat a nevidět věci černobíle - matka od matky jiný případ, jiné okolnosti, jiná situace a pohnutky - nelze odsoudit jednoznačně. Naprostý zákaz potratů je druhým extrémem a v podobě, jak jej hlásal lidovec pan Kalousek, mně trochu děsil - potrat jen v případě ohrožení života matky a v případě znásilnění. Pan Kalousek si neuvědomuje, kolik škody by mohl takový zákon napáchat - kolik zoufalých rodičů těžce mentálně a tělesně postižených dětí v době, kdy se takové postižení dá dobře diagnostikovat v raném stadiu těhotenství a prenatálního života - už jen pomocí vyšetření plodové vody - dále by situace byla obdobná jako v Poslku, zákonitě by to vedlo k tzv potratové turistice, kdy ženy ze zemí, kde je potrat zakázán vyjíždějí za zákrokem jinam - těžké zdravotní dopady na ženu v důsledku neodborně prováděných zákroků, nechtěná sterilita definitivně a podobně.
Já sama si nesmírně vážím života. Potratila jsme spontánním potratem prvního chlapečka a strašně těžce jsem to nesla - šlo už o přelom pátého a šestého měsíce a byl to hodně drastický potrat s následným rezultátem lékařů - v důsledku hypoplastické dělohy ( málo pružné ) nešlo zastavit žádnými prostředky stahy a hrozila ruptura dělohy, sepse, závažné komplikace, sterilita ... tvrdili, že mi šlo v podstatě o život. Deset dní a nocí jsem prožila s porodními kontrakcemi, než přišel primář s lékaři mi říct, že toto, co dělají už je proti přírodě, ať se připravím na odpojení kapaček, sundání postele ze špalků a potrat bez narkozy, jelikož budou potřebovat moji spolupráci. Ty pocity se nedají popsat, to je naprosté zoufalství, beznaděj. Následovalo oznámení, že děti mít nebudu, ať to nezkouším, že bych se psychicky zničila, protože nikdy nedonosím, budu jen potrácet a mám zvážit adopci. Byla jsem naprosto na dně, cítila se k nepotřebě, ubohá, zničená, deprimovaná. Jak moc jsem chtěla vlastní dítě asi dokazuje to, že jsem to nevzdala a po poradě s jedním gynekologem, který připustil, že by se to mohlo povést, pokud budu v těhotenství v klidu ležet hlvaně od pátého měsíce, jsem do toho šla znovu a znovu za cenu toho, že jsem poprvé strávila těhotenství v nemocnici jen na lůžku s tím, že max. jsem mohla na WC, a pak další jako riziková - rodily se mi zdravé děti a já jsem byla odměněna nepopsatelně krásným pocitem při jejich narození. Příroda tak nějak zvítězila nad lékařskou vědou. Považuju dítě za obrovský dar a naplnění života. Proč to píšu - chtěla jsem tím říci, že i přes to, že jsem věřící, přes veškerou obrovskou úctu k lidskému životu, přes to, že dítě bylo naplněním mého života, že považuji potrat za špatnou věc, přesto všechno jsem hluboce přesvědčená, že rozhodnutí je jen na matce a otci dítěte a neuznávám, že by do rozhodnutí zda dítě mít či nemít mohl zasahovat kdokoli třetí-nejsme zodpovědni ze svého konání nikomu jinému než Bohu a sobě samým.

Aranko, však on si na tebe exekutor taky počká, jen se neboj!

aranka jenomže ty rodíš abys nemusela makat a měla prachy

Moje první děcko bylo přes prášky.Hrozilo že bude postižené,ale to bi mi nevadilo, nikdy bych ho nedala prič. Ikdyž ted čekám 4 dítě, tak se ho nevzdám,alespon jsem něco dokázala.Těhotenství je krásný čas.Nechápu jak se jej může jakákoliv matka vzdát.Vždyt dneska už existujou bejbyboxi, a podpori a mateřská je leckdy věčí než průměrný plat.

Korkoráne,slyšíš jen to, co chceš slyšet...
jsem pro, že bychom měli vést zodpovědný sexuální život. Sama dítě mám a jsem z něj šťastná, přesto respektuji každého rozhodnutí. Moje kamarádka musela prodělat porod polomrtvého dítěte, které muselo být násilně usmrceno, ohrožovalo totiž vážně život matky a kamarádka dostala na výběr-dítě anebo její život. Vzhledem k tomu, že se musí ještě v životě postarat o dítě, které už má, rozhodla se pro svůj život. Jste přílišní extrémisté, kteří stále hovoří o Bohu, lásce k bližnímu. To je správné, ale potom odsoudíte ženu, která jde na interrupci a ještě hovoříte o vraždě. Věnujte se každý svým hříchům, každý ať si zamete před svým prahem a kdo je bez viny, ať hodí první kamenem.P.S. A nemyslíte, že i ženy jsou zranitelné, když jsou znásilňované... Ale nic proti Vám, také jen píšete, co si myslíte.

Milá Pavlo! Nikdo z nás by neměl právo na žádná rozhodnutí, kdyby se naše matky rozhodly nás v prenatálním stadiu usmrtit. Jestliže obhajujete právo svobodné volby, čiňte tak důsledně a umožněte perspektivu svobodné volby i nenarozeným dětem. Je fascinující, jak hluboká myšlenková propast leží mezi stoupenci a odpůrci umělých potratů! Jak odlišně pokroucené musíme mít mozkové závity! Co je jedněm naprosto jasné, nemohou si druzí v hlavě srovnat, a naopak. Nebo nám zatemňují rozum různé ideologie? To bychom jistě neradi...

A propo, soudit nás bude vždycky jen Bůh, ale pokud žijeme ve svém lidském světě, soudí nás soudci. A u nás je interrupce zkrátka povolena. A je čistě soukromou záležitostí každé ženy, či rozhodnutí dvou partnerů. Pokud s ní, vy pánbíčkáři, nesouhlasíte, jednejte jinak, ale neurážejte lidi kolem sebe.Tím nikdo nic nedocílil.P.S. A zvířata se lépe nechovají. Jakmile zjistí, že nemají pro potomky správné výchovné prostředí a bezpečné zázemí, prostě je sežerou nebo zabijou. Takhle to prostě chodí. Interrupce však není antikoncepce, proto bych volila jinou formu.

Nevím, proč každej alibisticky protestuje proti potratům?! Kdyby měla každá žena pořád rodit a mít tak každý rok dítě, tak nevím! Kdo to bude živit?!Kdo nechce děti, ať užívá antikoncepci. Jenomže, dokud nebude stoprocentní antikoncepce, není co řešit!

Z lékařského hlediska, pokud nefunguje, nebo není vyvinut mozek, není tvor schopen života. Srdce nestačí. Takže se embryo považuje za človíčka, až se začne vyvíjet mozek. Proto, myslím, ženy dostávají těhotenskou průkazku až od 2. měsíce těhotenství (ale to je jen má doměnka.
Hezký den.

Snaha o osvojení si práva rozhodovat o životě ženy, je na církvi, hned po kanonickém právu utajovat pedofilní kněží, plus nesmyslech o kondomech, dalším odpudivým tmářstvím, neslučitelným s lidskými právy, právem a demokracií vůbec.

Dajo - dite je clovek. Ovsem vajicko spojene se spermii clovekem neni. Pak o tom nelze mluvit jako o diteti, nebo jako o zabijeni ditete.
Pro me za me si klidne mysli, ze miniinterupce je vrazda, nebo ze Mesic je z ementalu. Ale radeji se podobne "pravdy" nesnaz sirit, s takovym sirenim ma lidstvo sve zkusenosti - viz Polsko a jeho protipotratove zakony, nabozenske valky apod.

Nevim, jak se zmenil nahled napr. na katolicka dogmata - pro me to jsou jen irelevantni tvrzeni bez dukazu. Zahrnuji je nekam k nesmyslum typu "nesmite prekrocit steblo slamy", "nesmite jist veprove", "nesmite jist hovezi", "nesmite si nechat udelat transfuzi"...
Takze lide se podle Tebe maji chovat jako lide? A to je jak? Ze by neco stanovene nejakymi cirkevnimi pseudoautoritami?

Pouzivat cirkevni dogmata pri diskuzi o potratech (a jejich eventualim zakazu) je zcestne. Vede to totiz k absurdnimu omezovani, jake je videt napr. v Polsku.
Jinak receno: chces-li se ridit nejakym "narizenim", ktere nemuzes poradne zduvodnit - je to jen Tvoje vec. Klidne muzes otocit 15x klicem v zamku po kazde, nez vyjdes z bytu - pokud to citis jako zivotni nezbytnost (kdo nechape tento priklad, doporucuji film Lepsi uz to nebude). Ale nechtej to naridit formou zakona nekomu jinemu.
Vis, takovych "mesiasu", co si mysli, ze nalezli to nejspravnejsi chovani v zivote, je spousta - vegetariany pocinaje, pres svedky Jehovovy a nejruznejsimy pravymi a nejpravejsimi cirkvemi a sektami konce. Jak ja to vidim, tak mame dve moznosti: bud bychom je meli poslechnout vsechny (vsichni jsou o sve "pravde" presvedceni), nebo je vsechny ignorovat. At si ziji podle sveho. Tuhle svobodu jim priznavam prave do te chvile, dokud oni nebudou chtit me narizovat, ze mam zit podle jejich "zjevenych pravd" nebo co vsechno maji.